Řečická radnice: tečka za soutěží

Moje tečka za radnicí v Kardašově Řečici

Radnice v Kardašově Řečici. Foto: V.Nekut

Jsou to právě dva roky, co jsem se aktivně zapojil do polemiky o osud kardašovořečické radnice.
Snad jsem tím i přispěl k tomu, že bylo upuštěno od její plánované demolice.
V těchto dnech byly vyhlášené, dosud však nezveřejněné, výsledky architektonické soutěže na její rekonstrukci, které jsme se rovněž, byť neúspěšně, zúčastnili.

Během těchto dvou let jsem hledal odpovědi na otázky, které jsem si o významu svého rodiště zákonitě položil.

Odpověď na každou z těchto otázek by pravděpodobně vydala na samostatné pojednání. Třeba to jednou někdo povolanější udělá. Já jsem se o to pokusil ve zprávě přiložené k našemu návrhu.

Rád bych sám pro sebe tuto etapu dnes uzavřel.

Co je na Kardašově Řečici unikátní?

Je jím zcela jistě jedinečný urbanismus, ze kterého lze rozpoznat složitý, staletí trvající vývoj.

Od středověké vesnice s velkým návesním rybníkem až po dvojměstí se dvěma náměstími a neobvyklým ulicovým centrem na jejich spojnici. To, vázané na náměstí třetí, kostelní, si udrželo svůj neopakovatelný charakter až do poloviny 20. století.

Historická architektura

• Románsko-gotický kostel z doby Karla IV.
• Pozdně barokní čtyřkřídlý zámek s anglickým parkem.
• Klasicistní radnice.

Jaká je převažující stavební sloh Kardašovy Řečice?

Klasicismus byl sloh, ve kterém byli nuceni naši předkové přestavět většinu domů po sérii zničujících požárů na počátku 19. století.


Svoji jednoduchostí a relativně lacinou úpravou uličních fasád jim nadlouho učaroval.

Ještě domy stavěné těsně před druhou světovou válkou stavěl zednický mistr Víta s puristickými fasádami, které se nezastřeně hlásí ke, o století staršímu, klasicismu.

K řečické radnici

1.NP - původní stav

Místní radnice je významná historická stavba

Z hlediska místního významu se zcela nepochybně jedná o nenahraditelnou historickou budovu, slohově čistou a stavitelsky hodnotnou, navíc postavenou v unikátní urbanistické poloze v čele hektarového náměstí.

V širších celostátních souvislostech ji lze řadit k velmi raným a architektonicky dobře vyvinutým tuzemským klasicistním radnicím.

2.NP - původní stav

Jedná se o výjimečně zachovalou, pozdějšími přestavbami téměř nedotčenou budovu s velmi pokročilou trojtraktovou dispozicí v obou podlažích a prostou, přesto ušlechtilou fasádou.

Bezozdobnost je zřejmým záměrem, nikoli nechtěným nedostatkem, který by bylo nutno dnes opravovat. Vyjma střízlivých a dodnes dochovaných dekorativních architektonických prvků nejsou archivně doložené žádné další.

Prvky původní konstrukce stojí za povšimnutí:

• v minulosti provedený povrch fasády členěný římsami a rustikou
• starobylý klenební konstrukční systém zastropení přízemí
• nákladné kamenné schodiště
• unikátní archaický krov
• původní vnitřní omítky s fabiony z doby výstavby
• klasicistní dveře a možná další prvky 

Všechny jsou nepochybně autentické a pro Řečici mají nedozírnou historickou cenu.

Může budova vyhovovat i dnešním nárokům?

Dospěli jsme k názoru, že požadavky města na administrativně správní provoz městského úřadu nejsou zdaleka tak odlišné od minulosti, že by je nebylo možno s drobnými korekcemi splnit i ve stávajícím dispozičním uspořádání.

Jistý problém můžou v historické budově způsobovat příliš velkorysé požadavky místní knihovny, což ukázaly již výsledky předchozí zrušené soutěže. Tato instituce je dnes, přes svou úctyhodnou aktivitu, díky elektronizaci v neustálé reorganizaci a těžko předvídat jak bude fungovat zítra. Přesto lze jejím nárokům vyhovět bez vážného poškození budovy vestavbou do dvora

Využívání podkroví je v našich podmínkách fenoménem až moderní doby, ale může mít i pozitivní dopad. Musíme se však smířit s tím, že je tam nutno přivést denní světlo.

1.NP - soutěžní návrh

Jak jsme postupovali při návrhu

• V první řadě jsme se snažili respektovat původní, částěčně zachovanou dispozici budovy. Ujistili jsme se, že není v rozporu s požadavky stavebního programu. 
• Obnovili jsme velkou klenutou síň v přízemí a nabídli tím městu vážnost historického prostředí pro řadu místních společenských akcí. 
• Podobně jsme přistoupili k pracovišti starosty a jeho zázemí: hledali jsme řešení jak vyhovět nárokům veřejné knihovny a sladit je s požadavky na oddělení jejího provozu od městského úřadu. 
• Společenský sál jsme vestavěli do historicky a technicky hodnotného krovu bez jeho poškození.
• Záchody jsme logicky umístili do přístavku ke dvorní fasádě, do polohy kam ten stávající přistavěli naši předci.
• Nabídli jsme městu atrakci ve formě vyhlídkové střešní věžičky, pro niž byla budova dle původních plánů stavebně připravená.
• Našli jsme způsob, jak zachovat fasádu v původních, dodnes zachovaných omítkách vytvořených našimi pradědy (a zachránit ji tak od polystyrénu).
• Úpravou náměstí jsme chtěli přispět ke zvýšení atraktivity místa a města.
• Usilovali jsme o zcelení radničního areálu, který zahrnuje i historicky odůvodněnou požární zbrojnici a byty. 
• Jedním z našich záměrů pak bylo doplnění a uzavření uliční fronty městského urbanistického bloku z ulice Palackého.

2.NP - soutěžní návrh

Myslím, že jsme oprávněně přistupovali k naší radnici jako k plnohodnotné historické architektonické památce, která jako jedna z posledních budov v obci reprezentuje originální císařský klasicismus.



Viz JH deník (23. 06. 2011),
návštěvní web K Ř 09. 2011,
Řečické zajímavosti 4/2011


PS. Zveřejněno. Škoda naší starobylé radnice, mlčenlivého svědka všech převratných událostí naší moderní doby.
Bez úhony přečkala nejen převratné 19. století, ale i přechod z habsburské monarchie do nové republiky. Nezničily ji obě světové války ani socialismus. Až teprve nyní pod přísným dohledem České komory architektů, která opakovaně pověřila rozhodováním své zástupce již jednou zapletené do demoličního pokusu, bude nenávratně poškozena její historická integrita.
Přízemní adaptace podepřená urbanistickým paradoxem.

Co je a co není radnice v Kardašově Řečici

Budova kardašovořečické radnice je prostou a neokázalou stavbou, o jejíchž přednostech a kvalitách by nebylo nutno ani možno diskutovat, pokud by se nejednalo o její hrozící demolici.

Přitom důvod proč by se měla bourat je mi stále naprosto nejasný. Její výstavba spadá do doby, kdy Kardašova Řečice zastávala mnohem významnější postavení než v dnešní době, proto bych se přimlouval, abychom k ní přistupovali s pokorou a nahlíželi na ní přísně v kontextu místních poměrů.

Jedná se totiž stále o jednu z nejvýznamnějších řečických staveb, která si navíc zcela ojediněle zachovala svůj původní historický ráz.

Dnešní podobu zastavění, na daleko starším půdorysu našeho dvojměstí, získala Řečice až na přelomu 18. a 19. století, zejména pak po třech zničujících požárech v prvních desetiletích století 19.

Přerod na městský charakter proběhl snad ještě o něco později během 19. století, ale jen v tom krátkém úseku mezi velkým náměstím (podle mé babičky „rynkem“) a malou stránkou.

Výstavba většiny městských budov včetně radnice tudíž spadá do převratného historického období spjatého mimo jiné s osvícenstvím a obrozenectvím, které vyústilo v postupnou občanskou emancipaci, projevující se ve stavební kultuře historismem.

Stávající radnice byla po požáru staré vystavěna na nové parcele a shodou okolností, nebo spíše v důsledku vzrůstajícího občanského sebevědomí, ve význačné strategické pozici v centru jižní fronty velkého náměstí.

Jednopatrová robustní budova s vysokou střechou dosud výrazně převyšující okolní stavby přiléhá k sousednímu domu štítovou stěnou, tak aby bylo umožněno, nebo dokonce iniciováno jeho možné budoucí navýšení o další podlaží.

Tímto gestem je pravděpodobně zdůrazněn záměr mít radnici jako řadový dům a ne solitér, snad protože rozvážnost a skromnost byly tehdejšími občanskými ctnostmi.

Z téhož důvodu je i klasicismus, sloh té doby, ve kterém byla radnice postavena, velmi střízlivý.

Nevýbojné varianty historizujících forem jsou ostatně většině tehdejších řečických staveb vlastní.

Velmi opatrný tradicionalismus lze sledovat třeba i u klenby lodě zdejšího kostela znovu vystavěné, po zničujícím požáru, ve stejném období.

Pro dokreslení historických souvislostí stojí za připomenutí, že v našem nejbližším okolí, v Jindřichově Hradci, jsou dvě velmi významné klasicistní budovy ze stejné doby jako naše radnice, obě postavené rodinou tiskaře, vydavatele a pozdějšího starosty Aloise Landfrase. Totiž jeho slavná tiskárna, ale i vila se zahradou.

Klasicistní budova řečické radnice je při zběžném pohledu zdánlivě nevýraznou stavbou, což zřejmě vzbuzuje mylný dojem, že je bezcenná.

Jednopatrová, částečně podsklepená budova s vysokou sedlovou střechou, zakončenou do Veselské ulice valbou má rozložitou hlavní fasádu s vchodem, umístěným přesně do geometrického středu jižní strany náměstí.

Protože se nedochovaly původní plány a nebyl proveden stavebně historický průzkum, můžeme vnímat a popisovat pouze to, co vidíme.

Hlavní průčelí je trojdílné, devítiosé, dvoupodlažní s mělkým trojosým rizalitem ve středu fasády. Jsou zachované mělce profilované římsy, rustika na meziokenních pilířích v přízemí i hladký sokl.

Poslední stavební úpravou, kterou bylo osazení oken do vnějšího líce, se fasádě vrátila její původní plochost, barevná úprava pak překryla nedokonalé detaily její profilace.

Z dnešního pohledu na historické objekty se však jeví být mnohem atraktivnějším vnitřní uspořádání a vybavení budovy.

Konstrukční i prostorová logika stavby, zejména zajímavý klenbový systém, je stále dobře čitelná a neporušená, přestože je pro laického pozorovatele nebo návštěvníka matoucí její celková zanedbanost.

Díky tomu však zatím nedošlo k nevratným úpravám, které obvykle odstraní nejen autentičnost, ale především přehlednost a jednoznačnost původního řešení. Neodolatelným pokušením bývají ataky na klenby a klenuté prostory, které bývají nesmyslně rozpříčkované, různě ubourávané a v krajním případě stržené.

V našem případě byly „jen“ vybourané všechny původní dveře a okna, překryty všechny podlahy a schodišťové stupně a provedené další utilitární úpravy.

Stav, ve kterém se dnes radnice nachází je dlouhodobě neudržitelný.

Protože však její nosné i nenosné konstrukce zjevně nevykazují statické ani stavebně fyzikální poruchy, nevidím důvod pro její bourání, ale je možno ji pomocí promyšleného návrhu postupně a nenásilně obnovit.

Standardní klasicistní dispozice nabízí dostatek atraktivních prostorových příležitostí pro splnění většiny současných požadavků.

Chybějící prostory jako například radniční sál se zázemím, nebo racionálně řešenou knihovnu lze umístit do podkroví, nebo k budově přistavět.


Co však naše radnice zajisté postrádá, jsou obvyklé radniční atributy, kterými jsou věž a loubí.

Věřím, že rozvážným přístupem lze docílit velkolepého mnohavrstevného účinku, bez ztráty historické budovy, a přitom získat soudobou víceúčelovou radnici.

Rád bych připomněl, že Řečice není kulturní pustina, která by potřebovala kolonizátory nebo misionáře. Stačí jen navázat na velmi bohatou a v mnohém originální historii. Nakonec velmi časná výstavba naší radnice je toho dokladem.

V našem městě byl například vždy pestrý společenský a spolkový život, jak se můžeme dočíst v Místopise…, který je ojedinělým a bezkonkurenčním fenoménem.

Nedovedu si představit prostorové požadavky, které by nemohla poskytnout zrekonstruovaná a dostavěná radnice.

Druhá půle 20. století po sobě zanechala mnoho trosek. Je na řečických občanech, aby tuto již téměř dokonanou demontáž Řečice jako města zarazili. Obávám se, že víc příležitostí už nebude.

Na přiložených historických snímcích dnes již zmizelé Řečice je patrné jak velké a nenahraditelné ztráty jsme postupnými demolicemi utrpěli. Věřím, že ke stejnému názoru jako já dojdou i odpovědní představitelé obce, že momentálně žádné další bourání staveb už není možné.