čtvrtek 17. března 2011

Obrana budovy Federálního shromáždění (otevřený dopis pražskému primátorovi)

Vážený pane primátore,

Obvykle se kampaní ani petičních akcí neúčastním, tentokrát se ale nemohu vyhnout reakci na Vaše prohlášení o možnosti zbourat budovu Federálního shromáždění.
Z úst primátora, který se prohlašuje za zastánce moderní architektury, mi takové úvahy připadají skoro neuvěřitelné.

V Praze je jen málo budov, které byly v době svého vzniku tak aktuálně moderní, a zároveň o tuto modernost nepřišly ani v následujících desetiletích.

Budova Federálního shromáždění v Praze byla postavena navzdory tehdejšímu neblahému režimu a navzdory snahám jeho reprezentantů architektury. Pouze tehdejšímu prezidentu Svobodovi vděčíme za to, že výsledky architektonické soutěže byly respektovány - jeho poradci usilovali o jejich anulování a prosazení návrhu jiného architekta.

Váš demoliční návrh shodou okolností zaznívá právě v době výstavy o budově Federálního shromáždění, která konečně stavbu představuje v širších souvislostech evropského a světového vývoje architektury té doby.

Lze přitom bez potíží jmenovat stavby, které byly ve své době vnímány kriticky a přesto svůj význam prokázaly. 

Kupříkladu budovy Guggenheimova muzea v New Yorku nebo Pompidouva centra v Paříži byly postaveny jen díky podpoře a odvaze politiků, navzdory protestům veřejnosti a mnohých odborníků.
(První jmenovanou dokonce na základě účelově změněných stavebních předpisů, které návrh v mnoha směrech porušoval.)

Ano, je otázka, do jaké míry se jmenované budovy líbí široké veřejnosti. 
Nicméně taková otázka platí o mnoha význačných uměleckých dílech, která jsou pro svůj obor zásadní a určující, a které je tudíž lépe neničit.