tag:blogger.com,1999:blog-3886166806109410692024-03-06T07:05:09.412+01:00Architekt BluesBlog zejména o architektuřeAnonymoushttp://www.blogger.com/profile/14145917904555430531noreply@blogger.comBlogger7125tag:blogger.com,1999:blog-388616680610941069.post-10238378405187933812013-11-15T13:26:00.000+01:002013-11-15T13:26:42.719+01:00Přístřešek vinařského lisu na vinici sv. Kláry<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://www.archiweb.cz/Image/stavby/prazske/kridlo265.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="320" src="http://www.archiweb.cz/Image/stavby/prazske/kridlo265.jpg" width="224" /></a></div>
Botanická zahrada v Praze Troji, jako významný vinař staré pražské vinařské oblasti, již delší dobu systematicky popularizuje vinohradnictví v Praze.<br />
<div>
<br /></div>
<div>
Promenádní cesta, která prochází vinicí Sv. Kláry je organizovaná jako naučná stezka. Zakončená je vyhlídkovou terasou ve výjimečně exponované poloze vysoko nad Trojským zámkem a vstupem do Zoologické zahrady. Do tohoto místa, s atraktivním výhledem na pražskou kotlinu a pražský hrad, byl osazen vinařský lis z r. 1801. </div>
<div>
Navržení a vybudování ochranného přístřešku nad tímto unikátním, nově zrestaurovaným historickým exponátem bylo jen dalším logickým krokem.</div>
<div>
<div>
<br />
Zdánlivě jednoduché zadání a hezká výzva, přesto však provázená celou řadou úskalí.<br />
Pro původně požadovaný jednoduchý přístřešek v tradiční formě jsme neobjevili odpovídající vzory. Lis býval umístěn buď v klenutém sklepě, jako původně ten, o který se v našem případě jednalo a nebo stával volně na návsi - a sloužil, dokud se nerozpadl.</div>
<div>
Zvolili jsme variantu, která se blíží dotyčné klenbě a navrhli její dřevěnou parafrázi, neboli výřez z válcové plochy sestavený z trojúhelníkových rovinných segmentů. </div>
<div>
Ostrý hrot trojúhelníkové střechy směřující na východ do směru příchozí promenádní cesty, je návěstím navádějícím návštěvníky k atraktivnímu historickému exponátu, k úchvatné vyhlídce a nakonec i k úkrytu před nepohodou.<br />
Jako originální poutač Botanické zahrady působí objekt i z ohniska Troje na Trojské ulici, kde se stýkají všechny tři zdejší významné instituce.</div>
<div>
Obhájit u investora návrh, přes jeho neobvyklé a netradiční tvarování, se nám podařilo, třebaže ho naše řešení postavilo před problém přehodnotit otázku nákladů a nalézt vhodného dodavatele pro poněkud komplikovanou konstrukci. <br />
Složité, i když nakonec souhlasné bylo také projednání s památkáři. Probíhalo s modelem v ruce přímo na vinici. Jen obtížně jsme argumentovali tím, že požadovaná tradiční forma nemá historickou předlohu.</div>
<div>
Ochranný přístřešek tvoří dřevěná prvková prostorová konstrukce sestavená ze smrkových řezaných a lepených hranolových profilů spojovaných pomocí ocelových svorníků a vrutů. Třemi dřevěnými podporami je přístřešek nejen vynášený nad terén a lis, ale především je jimi přikotvený k zemi.<br />
Lehká stavba, o které statik prohlásil, že by neudělala důlek na koberci, kdybychom ji postavili doma do pokoje, nakonec vyžadovala tři rozměrné betonové základové patky, každou o velikosti krychlového metru. Musela být ukotvena, protože kvůli tvaru a poloze přístřešku hrozilo, že nám uletí jako papírový drak nebo rogalo. </div>
<div>
Naše pojetí tradice se projevilo především v použití přírodních materiálů. Celodřevěná stavba je nepochybně velmi působivá, nicméně dřevěná prkenná krytina musí být vybavena pojistnou hydroizolací, jinak by jen velmi nedostatečně vzdorovala dešti.<br />
I v našem oboru platí, že „není malých úloh“. Každá stavba je originál a její příprava je pracná víceoborová činnost. Ani zkušenost vás stoprocentně neochrání. Platí, že vždy děláte něco poprvé a to i při takto drobném úkolu.<br />
<br />
<br />
<b>Spolupráce</b>: Tomáš Bryčka, Luděk Polívka, Bohumil Váňa<br />
<b>Adresa</b>: Trojská, Troja, Praha, Česká republika<br />
<b>Investor</b>: Botanická zahrada hlavního města Prahy<br />
<b>Realizace</b>: 2011</div>
</div>
<div>
<a href="http://www.archiweb.cz/buildings.php?&action=show&id=3938" target="_blank"><i>Článek byl publikován na portále Archiweb.cz</i></a></div>
Jakub Němechttp://www.blogger.com/profile/10311888996608648112noreply@blogger.com0Botanická zahrada Troja, 171 00 Praha-Praha-Troja, Česká republika50.119084 14.41098299999998749.956061 14.088259499999987 50.282107 14.733706499999988tag:blogger.com,1999:blog-388616680610941069.post-43568198771339647422013-07-03T09:20:00.000+02:002013-07-09T18:27:18.365+02:00Řečická radnice: tečka za soutěží<h3>
Moje tečka za radnicí v Kardašově Řečici</h3>
<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjA-H4U1dlO7spCyX0jPdAs8L6MZ8kSXkK426zt0jPuw4guPJ5sze_Hn8qLrLmuIA-cIydxKeBuvBBrPfWzXBXEtKYilO1x1uFzUWmNwxASKVhzy_VAhvpK227mWK4giMnqW0tjys_M7Xg/s1600/radnice.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="152" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjA-H4U1dlO7spCyX0jPdAs8L6MZ8kSXkK426zt0jPuw4guPJ5sze_Hn8qLrLmuIA-cIydxKeBuvBBrPfWzXBXEtKYilO1x1uFzUWmNwxASKVhzy_VAhvpK227mWK4giMnqW0tjys_M7Xg/s320/radnice.jpg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Radnice v Kardašově Řečici. Foto: V.Nekut</td></tr>
</tbody></table>
Jsou to právě dva roky, co jsem se aktivně zapojil do polemiky o osud
kardašovořečické radnice.
<br />
Snad jsem tím i přispěl k tomu, že bylo upuštěno od její plánované
demolice.
<br />
V těchto dnech byly vyhlášené, dosud však nezveřejněné, výsledky
architektonické soutěže na její rekonstrukci, které jsme se rovněž, byť
neúspěšně, zúčastnili.
<br />
<br />
Během těchto dvou let jsem hledal odpovědi na otázky, které jsem si o
významu svého rodiště zákonitě položil.
<br />
<br />
Odpověď na každou z těchto otázek by pravděpodobně vydala na samostatné
pojednání. Třeba to jednou někdo povolanější udělá. Já jsem se o to
pokusil ve zprávě přiložené k našemu návrhu.
<br />
<br />
Rád bych sám pro sebe tuto etapu dnes uzavřel.
<br />
<br />
<h3>
Co je na Kardašově Řečici unikátní?</h3>
<br />
Je jím zcela jistě jedinečný urbanismus, ze kterého lze rozpoznat
složitý, staletí trvající vývoj.
<br />
<br />
Od středověké vesnice s velkým návesním rybníkem až po dvojměstí se
dvěma náměstími a neobvyklým ulicovým centrem na jejich spojnici. To,
vázané na náměstí třetí, kostelní, si udrželo svůj neopakovatelný
charakter až do poloviny 20. století.
<br />
<br />
<h4>
Historická architektura</h4>
<ul>
<li>Románsko-gotický kostel z doby Karla IV.</li>
<li>Pozdně barokní čtyřkřídlý zámek s anglickým parkem.</li>
<li>Klasicistní radnice.</li>
</ul>
<br />
<h4>
Jaká je převažující stavební sloh Kardašovy Řečice?</h4>
<br />
Klasicismus byl sloh, ve kterém byli nuceni naši předkové přestavět většinu domů po sérii zničujících požárů na počátku 19. století.<br />
<br />
<br />
Svoji jednoduchostí a relativně lacinou úpravou uličních fasád jim nadlouho učaroval.<br />
<br />
Ještě domy stavěné těsně před druhou světovou válkou stavěl zednický mistr Víta s puristickými fasádami, které se nezastřeně hlásí ke, o století staršímu, klasicismu.<br />
<br />
<br />
<h3>
K řečické radnici</h3>
<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh_ajc6RKHBQ92hAiRJicsDhDn6IWwnpmPHqDPUW7nGatNiYWbeGzQ79Uc92_IxulqXc6oMjg4wDPy1AsB-ePk44_bt9nVIP4jhSrZXi9DLGCIIKt_kEyy7_xRskF2BBe8A094SErbIjrE/s1600/image003.png" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="141" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh_ajc6RKHBQ92hAiRJicsDhDn6IWwnpmPHqDPUW7nGatNiYWbeGzQ79Uc92_IxulqXc6oMjg4wDPy1AsB-ePk44_bt9nVIP4jhSrZXi9DLGCIIKt_kEyy7_xRskF2BBe8A094SErbIjrE/s200/image003.png" width="200" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">1.NP - původní stav</td></tr>
</tbody></table>
<h4>
Místní radnice je významná historická stavba</h4>
<br />
Z hlediska místního významu se zcela nepochybně jedná o
nenahraditelnou historickou budovu, slohově čistou a
stavitelsky hodnotnou, navíc postavenou v unikátní urbanistické
poloze v čele hektarového náměstí.
<br />
<br />
V širších celostátních souvislostech ji lze řadit k velmi raným a
architektonicky dobře vyvinutým tuzemským klasicistním radnicím.<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhXKPuj6_PmSZmuY9F6vRUaSNt0etCMPkYYj7GK-6dIhjqC7NPdndpuy4o-FyhldBkJCHyzlpNKysF-kFIQTbPA5nFIMaVa6-zHFFX9TRvfe68pW6SKKHm4JgXdL1NOGrF5MR6RCeZvt5Q/s1600/image001.png" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="141" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhXKPuj6_PmSZmuY9F6vRUaSNt0etCMPkYYj7GK-6dIhjqC7NPdndpuy4o-FyhldBkJCHyzlpNKysF-kFIQTbPA5nFIMaVa6-zHFFX9TRvfe68pW6SKKHm4JgXdL1NOGrF5MR6RCeZvt5Q/s200/image001.png" width="200" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">2.NP - původní stav</td></tr>
</tbody></table>
Jedná se o výjimečně zachovalou, pozdějšími přestavbami téměř nedotčenou
budovu s velmi pokročilou trojtraktovou dispozicí v obou podlažích a
prostou, přesto ušlechtilou fasádou.
<br />
<br />
Bezozdobnost je zřejmým záměrem, nikoli nechtěným nedostatkem, který by
bylo nutno dnes opravovat. Vyjma střízlivých a dodnes dochovaných
dekorativních architektonických prvků nejsou archivně doložené žádné
další.
<br />
<br />
<h4>
Prvky původní konstrukce stojí za povšimnutí:</h4>
<ul>
<li>v minulosti provedený povrch fasády členěný římsami a rustikou</li>
<li>starobylý klenební konstrukční systém zastropení přízemí</li>
<li>nákladné kamenné schodiště</li>
<li>unikátní archaický krov</li>
<li>původní vnitřní omítky s fabiony z doby výstavby</li>
<li>klasicistní dveře a možná další prvky </li>
</ul>
Všechny jsou nepochybně autentické a pro Řečici mají nedozírnou
historickou cenu.
<br />
<br />
<br />
<h4>
Může budova vyhovovat i dnešním nárokům?</h4>
Dospěli jsme k názoru, že požadavky města na administrativně správní
provoz městského úřadu nejsou zdaleka tak odlišné od minulosti, že by je
nebylo možno s drobnými korekcemi splnit i ve stávajícím dispozičním
uspořádání.
<br />
<br />
Jistý problém můžou v historické budově způsobovat příliš velkorysé
požadavky místní knihovny, což ukázaly již výsledky předchozí zrušené
soutěže. Tato instituce je dnes, přes svou úctyhodnou aktivitu, díky
elektronizaci v neustálé reorganizaci a těžko předvídat jak bude
fungovat zítra. Přesto lze jejím nárokům vyhovět bez vážného poškození
budovy vestavbou do dvora<br />
<br />
Využívání podkroví je v našich podmínkách fenoménem až moderní doby, ale
může mít i pozitivní dopad. Musíme se však smířit s tím, že je tam nutno
přivést denní světlo.
<br />
<br />
<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiJreLl-5-C4tVBAj8BxFDXgTdeZbCj0ckHjix9jVEkS5jiPJMwNK3OszUtP3a7y5O4FPwU3pmEzpEHX97h43qPfmx4uN8oa3nzU7NyigaaIhrb10U5GVBioAfX5K277fzSgYmUuGx5PFI/s1600/1np.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiJreLl-5-C4tVBAj8BxFDXgTdeZbCj0ckHjix9jVEkS5jiPJMwNK3OszUtP3a7y5O4FPwU3pmEzpEHX97h43qPfmx4uN8oa3nzU7NyigaaIhrb10U5GVBioAfX5K277fzSgYmUuGx5PFI/s200/1np.jpg" width="193" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">1.NP - soutěžní návrh</td></tr>
</tbody></table>
<h3>
Jak jsme postupovali při návrhu</h3>
<ul>
<li>V první řadě jsme se snažili respektovat původní, částěčně
zachovanou <b>dispozici budovy</b>. Ujistili jsme se, že není v
rozporu s požadavky stavebního programu. </li>
<li>Obnovili jsme<b> velkou klenutou síň v přízemí</b> a nabídli tím
městu vážnost historického prostředí pro řadu místních společenských
akcí. </li>
<li>Podobně jsme přistoupili k pracovišti starosty a jeho zázemí:
hledali jsme řešení jak vyhovět nárokům<b> veřejné knihovny</b> a
sladit je s požadavky na oddělení jejího provozu od městského
úřadu. </li>
<li><b>Společenský sál</b> jsme vestavěli do historicky a technicky
hodnotného krovu bez jeho poškození.</li>
<li>Záchody jsme logicky umístili do přístavku ke dvorní fasádě, do
polohy kam ten stávající přistavěli naši předci.</li>
<li>Nabídli jsme městu atrakci ve formě <b>vyhlídkové střešní věžičky</b>,
pro niž byla budova dle původních plánů stavebně připravená.</li>
<li>Našli jsme způsob, jak <b>zachovat fasádu</b> v původních,
dodnes zachovaných omítkách vytvořených našimi pradědy (a
zachránit ji tak od polystyrénu).</li>
<li><b>Úpravou náměstí </b>jsme chtěli přispět ke zvýšení atraktivity
místa a města.</li>
<li>Usilovali jsme o <b>zcelení radničního areálu</b>, který zahrnuje i
historicky odůvodněnou <b>požární zbrojnici</b> a byty. </li>
<li>Jedním z našich záměrů pak bylo doplnění a uzavření uliční fronty
městského urbanistického bloku z ulice Palackého.</li>
</ul>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgPx9idDfodvbmjm1RgwQw6UaAdQfAJDqfMx8DU8ONKpxkg-SxZ2toIcmbvH7rvSwBPEanzH7AYACLVlvsfNs5siBnQ4kdzJyHmiVU3MLQt0TxBnIKGDsoe-poJJbD4imsE0DDOIZDZ-I4/s1600/2np.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgPx9idDfodvbmjm1RgwQw6UaAdQfAJDqfMx8DU8ONKpxkg-SxZ2toIcmbvH7rvSwBPEanzH7AYACLVlvsfNs5siBnQ4kdzJyHmiVU3MLQt0TxBnIKGDsoe-poJJbD4imsE0DDOIZDZ-I4/s200/2np.jpg" width="196" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">2.NP - soutěžní návrh</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<br />
<br />
Myslím, že jsme oprávněně přistupovali k naší radnici jako k plnohodnotné historické architektonické památce, která jako jedna z posledních budov v obci reprezentuje originální císařský klasicismus.<br />
<br />
<br />
<br />
<i>Viz JH deník (23. 06. 2011), <br />návštěvní web K Ř 09. 2011, </i><br />
<i>Řečické
zajímavosti 4/2011</i>
<br />
<br />
<br />
PS. Zveřejněno. Škoda naší starobylé radnice, mlčenlivého svědka všech
převratných událostí naší moderní doby.
<br />
Bez úhony přečkala nejen převratné 19. století, ale i přechod z
habsburské monarchie do nové republiky. Nezničily ji obě světové války
ani socialismus. Až teprve nyní pod přísným dohledem České komory
architektů, která opakovaně pověřila rozhodováním své zástupce již
jednou zapletené do demoličního pokusu, bude nenávratně poškozena její
historická integrita.
<br />
Přízemní adaptace podepřená urbanistickým paradoxem.
Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/14145917904555430531noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-388616680610941069.post-82176852668286534352013-06-01T23:51:00.000+02:002013-07-08T21:31:41.361+02:00Rudolfinum je monumentBudova pražského Rudolfina je bezesporu naprosto mimořádným architektonickým a technickým dílem. Skutečný chrám umění se vskutku chrámovým průčelím a přitom dobře sloužící svému poslání.<br />
<div>
<br />
<br />
Je osazený do vyvýšené polohy, jakoby na „chrámovou horu“. Musíte k němu zadýchaní vystoupat po 22 málo pohodlných strmých schodech.<br />
<div>
<br /></div>
<div>
Odměnou je zcela ojedinělý zážitek v podobě krásných, vznosných, v rychlém sledu za sebou řazených vstupních a promenádních prostorů. Na ně původně navazoval úzký zšeřelý průchod do nádherného a rozlehlého sálu, který má jen málo konkurentů v soudobé evropské architektuře.</div>
<div>
<br />
Návštěva Rudolfina poskytne neobvykle krásné architektonicky kultivované prostředí, které umí současná výstavba těžko navodit.<br />
<div>
<br /></div>
<div>
Přitom však je zde všechno dokonale funkční. </div>
<div>
Zejména vyhlášená akustika v koncertním sále a příjemné denní osvětlení v galerii výtvarného umění. I technické zázemí je dnes na velmi dobré úrovni.<br />
<br />
Je to zřejmě jedna z prvních vskutku moderních budov u nás, i když ještě v historizujícím šatě.<br />
<br />
Byla postavena v mimořádně příznivé době a za mimořádných podmínek. <br />
Je zde patrná velkorysost díky nezvykle prostornému staveništi v hustě zastavěné a morfologicky členité Praze. </div>
<div>
<br /></div>
<div>
<br /></div>
<div>
Architektem byl Josef Zítek, jeden z mála našich geniálních tvůrců. Ve své výjimečnosti měl u nás jen několik předchůdců, zatím nikoliv následníky. </div>
<div>
Zajímavý je jeho lidský osud, vyznačující se nikdy neustávajícími souboji s tehdejšími českými politickými předáky, které ho nakonec odradily od další tvorby. Postavil tak jen omezené množství, přesto však vynikajících staveb. </div>
<div>
Spolu s výše jmenovanou budovou jsou jím projektované Národní divadlo a lázeňská Mlýnská kolonáda v Karlových Varech našimi zásadními architektonickými mezníky. </div>
<div>
<br /></div>
<div>
Nezvykle vzdělaní, odpovědní a nezávislí porotci soutěže mezi vyzvanými architekty, na jejímž základě byla budova postavena, rozpoznali a doporučili k realizaci návrh, který sice zpočátku nesplnil požadavky, ale předčil ostatní soutěžící. </div>
<div>
<br /></div>
<div>
<br />
Budova má obdivuhodně demokratický charakter - téměř zde není oddělen vstup a pohyb běžných posluchačů od tehdejších vládnoucích špiček a jejich doprovodu. Mimochodem následník trůnu, jehož jméno budova nese, ji však nikdy nenavštívil. (Prý ano). </div>
<div>
Stavebník, Česká spořitelna, se nechal přesvědčit o výjimečnosti návrhu a odsouhlasil výrazné navýšení nákladů na výstavbu. <br />
Díky obecně povědomým národnostním třenicím nebyla provedena výtvarná výzdoba v celém rozsahu, zejména ve dvoraně severní části budovy, přesto tím nebyla její kvalita negativně poznamenána. <br />
<br />
Jedná se o téměř dokonalé autorské architektonické dílo.<br />
<br />
Bohužel sudičky daly budově do vínku i mnohá protivenství pro následující doby. <br />
Již v r. 1921 se poslanecká sněmovna nového státu rozhodla, snad ve jménu jakéhosi pseudo protihabsburského tažení, budovu přestavět na poslaneckou sněmovnu. <br />
Částečná rehabilitace budovy byla provedena ve čtyřicátých letech 20. století, avšak ta nese pachuť zvůle nacistické okupace. <br />
Socialismus měl ke stavební kultuře 19. století vyhraněně negativní vztah, snad kromě k Národnímu divadlu, a tak nechal budovu pustnout až do konce 80. let. Rekonstrukce pak byla připravovaná s vidinou surové adaptace její galerijní části na filharmonii. <br />
<br />
Důslednou rekonstrukci a uvedení stavby do původního stavu umožnily až celospolečenské změny po roce 1989. Budova zazářila v nebývalém lesku a postavila architektuře v nově se rozvíjejícím státě pomyslnou laťku hodně vysoko. Možná Kaplického knihovna by se s ní mohla porovnávat, ale to se již nikdy nedozvíme.<br />
<br />
Jak se zdá boj o Rudolfinum nikdy nekončí. Vždy se najde někdo, kdo rozpozná její výjimečnou kvalitu a rád by na ní parazitoval.<br />
<br />
Nyní to je světem prošlý jazzman, Rudi Linka. Díky jemu probíhá každoročně v Praze jazzový festival, za který zasluhuje obdiv, úctu a díky.<br />
<br />
Avizovaný zásah do Rudolfina je však poněkud svatokrádežný, přestože se tak děje za asistence uznávaného architekta Josefa Pleskota a některých dalších jmenovaných a nejmenovaných.<br />
<br />
Nevím, co vede v článku jmenované architekty k tomu, aby se podíleli na bagatelizaci umělecké hodnoty Rudolfina, na který by mohl každý opovážlivý a zručný designer, který nezná souvislosti, nerozumí jim a odmítá je znát, postavit zobrazenou nástavbu. Snad by nám motivaci těchto podporovatelů pomohl odhalit pan Werich ve své nezapomenutelné forbíně o středověku.<br />
<br />
Ve stínu současných každodenních trampot možná tento další, a jak je patrné dlouho a důkladně připravovaný, atentát na naší kulturu unikne veřejnosti jako nepodstatný.<br />
<br />
Pokud pan Linka snižuje v očích veřejnosti hodnotu Rudolfina přirovnáním k daňovému úřadu, měli bychom zpozornět a zajímat se co a kdo za tím vlastně stojí.<br />
<br />
Ale především si musíme uvědomit, že tady v Praze postavili zdejší finančníci mimořádný kulturní stánek s historicky oprávněnými výpůjčkami z jiného stavebního druhu a vývojové etapy, zatímco v jím připomínaných stavbách finančních úřadů bylo zřejmě historizující tvarosloví zneužito a tím devalvováno.<br />
<br />
Těžko lze hledat složitější úlohu než zřídit jazzový klub na střeše Rudolfina. Málokdo by byl schopný se s tím se ctí vypořádat. Jak se však zdá sebevědomých odvážlivců je dost, schopných však je jen nepatrně, soudě podle toho co se staví.<br />
<br />
Uvědomme si především, že nemáme mnoho novodobých staveb podobné vynikající kvality, abychom nad tím mohli lehkomyslně mávnout rukou.<br />
<br />
Myslím, že je v Praze celá řada méně hodnotných budov, kterým by zájem a investice známého organizátora každoročního jazzového festivalu a jeho podporovatelů velice prospěla.<br />
<br />
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiTcf5F6SyzdSfGS2ckCHBWp89VC35eZZjqpld9_IfVZ-T_lii7AJ6-qeZFNs4bXJEhHzT0dW7U2PMgZYX4nVLvDDSH0gZvfRJO78I0ykXd7UNpnhgUliGEyTgG91SgL3fmMK9Ze7eXvIY/s1600/Rudolfinum.jpg"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiTcf5F6SyzdSfGS2ckCHBWp89VC35eZZjqpld9_IfVZ-T_lii7AJ6-qeZFNs4bXJEhHzT0dW7U2PMgZYX4nVLvDDSH0gZvfRJO78I0ykXd7UNpnhgUliGEyTgG91SgL3fmMK9Ze7eXvIY/s320/Rudolfinum.jpg" /></a></div>
</div>
</div>
Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/14145917904555430531noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-388616680610941069.post-85133290479061350782013-05-01T22:24:00.000+02:002013-07-08T22:21:38.925+02:00Co je a co není radnice v Kardašově ŘečiciBudova kardašovořečické radnice je prostou a neokázalou stavbou, o jejíchž přednostech a kvalitách by nebylo nutno ani možno diskutovat, pokud by se nejednalo o její hrozící demolici. <br />
<br />
Přitom důvod proč by se měla bourat je mi stále naprosto nejasný. Její výstavba spadá do doby, kdy Kardašova Řečice zastávala mnohem významnější postavení než v dnešní době, proto bych se přimlouval, abychom k ní přistupovali s pokorou a nahlíželi na ní přísně v kontextu místních poměrů. <br />
<br />
Jedná se totiž stále o jednu z nejvýznamnějších řečických staveb, která si navíc zcela ojediněle zachovala svůj původní historický ráz.<br />
<br />
Dnešní podobu zastavění, na daleko starším půdorysu našeho dvojměstí, získala Řečice až na přelomu 18. a 19. století, zejména pak po třech zničujících požárech v prvních desetiletích století 19.<br />
<br />
Přerod na městský charakter proběhl snad ještě o něco později během 19. století, ale jen v tom krátkém úseku mezi velkým náměstím (podle mé babičky „rynkem“) a malou stránkou.<br />
<br />
Výstavba většiny městských budov včetně radnice tudíž spadá do převratného historického období spjatého mimo jiné s osvícenstvím a obrozenectvím, které vyústilo v postupnou občanskou emancipaci, projevující se ve stavební kultuře historismem.<br />
<br />
Stávající radnice byla po požáru staré vystavěna na nové parcele a shodou okolností, nebo spíše v důsledku vzrůstajícího občanského sebevědomí, ve význačné strategické pozici v centru jižní fronty velkého náměstí. <br />
<br />
Jednopatrová robustní budova s vysokou střechou dosud výrazně převyšující okolní stavby přiléhá k sousednímu domu štítovou stěnou, tak aby bylo umožněno, nebo dokonce iniciováno jeho možné budoucí navýšení o další podlaží. <br />
<br />
Tímto gestem je pravděpodobně zdůrazněn záměr mít radnici jako řadový dům a ne solitér, snad protože rozvážnost a skromnost byly tehdejšími občanskými ctnostmi.<br />
<br />
Z téhož důvodu je i klasicismus, sloh té doby, ve kterém byla radnice postavena, velmi střízlivý.<br />
<br />
<div>
Nevýbojné varianty historizujících forem jsou ostatně většině tehdejších řečických staveb vlastní.</div>
<div>
<br />
Velmi opatrný tradicionalismus lze sledovat třeba i u klenby lodě zdejšího kostela znovu vystavěné, po zničujícím požáru, ve stejném období.<br />
<br />
Pro dokreslení historických souvislostí stojí za připomenutí, že v našem nejbližším okolí, v Jindřichově Hradci, jsou dvě velmi významné klasicistní budovy ze stejné doby jako naše radnice, obě postavené rodinou tiskaře, vydavatele a pozdějšího starosty Aloise Landfrase. Totiž jeho slavná tiskárna, ale i vila se zahradou.<br />
<br />
Klasicistní budova řečické radnice je při zběžném pohledu zdánlivě nevýraznou stavbou, což zřejmě vzbuzuje mylný dojem, že je bezcenná.<br />
<br />
Jednopatrová, částečně podsklepená budova s vysokou sedlovou střechou, zakončenou do Veselské ulice valbou má rozložitou hlavní fasádu s vchodem, umístěným přesně do geometrického středu jižní strany náměstí.</div>
<div>
Protože se nedochovaly původní plány a nebyl proveden stavebně historický průzkum, můžeme vnímat a popisovat pouze to, co vidíme.<br />
<br />
Hlavní průčelí je trojdílné, devítiosé, dvoupodlažní s mělkým trojosým rizalitem ve středu fasády. Jsou zachované mělce profilované římsy, rustika na meziokenních pilířích v přízemí i hladký sokl.<br />
<br />
Poslední stavební úpravou, kterou bylo osazení oken do vnějšího líce, se fasádě vrátila její původní plochost, barevná úprava pak překryla nedokonalé detaily její profilace.<br />
<br />
Z dnešního pohledu na historické objekty se však jeví být mnohem atraktivnějším vnitřní uspořádání a vybavení budovy.<br />
<br />
Konstrukční i prostorová logika stavby, zejména zajímavý klenbový systém, je stále dobře čitelná a neporušená, přestože je pro laického pozorovatele nebo návštěvníka matoucí její celková zanedbanost.<br />
<br />
Díky tomu však zatím nedošlo k nevratným úpravám, které obvykle odstraní nejen autentičnost, ale především přehlednost a jednoznačnost původního řešení. Neodolatelným pokušením bývají ataky na klenby a klenuté prostory, které bývají nesmyslně rozpříčkované, různě ubourávané a v krajním případě stržené.<br />
<br />
V našem případě byly „jen“ vybourané všechny původní dveře a okna, překryty všechny podlahy a schodišťové stupně a provedené další utilitární úpravy.<br />
<br />
Stav, ve kterém se dnes radnice nachází je dlouhodobě neudržitelný.<br />
<br />
Protože však její nosné i nenosné konstrukce zjevně nevykazují statické ani stavebně fyzikální poruchy, nevidím důvod pro její bourání, ale je možno ji pomocí promyšleného návrhu postupně a nenásilně obnovit.<br />
<br />
Standardní klasicistní dispozice nabízí dostatek atraktivních prostorových příležitostí pro splnění většiny současných požadavků.<br />
<br />
Chybějící prostory jako například radniční sál se zázemím, nebo racionálně řešenou knihovnu lze umístit do podkroví, nebo k budově přistavět.<br />
<br />
<br />
Co však naše radnice zajisté postrádá, jsou obvyklé radniční atributy, kterými jsou věž a loubí.<br />
<br />
Věřím, že rozvážným přístupem lze docílit velkolepého mnohavrstevného účinku, bez ztráty historické budovy, a přitom získat soudobou víceúčelovou radnici.<br />
<br />
Rád bych připomněl, že Řečice není kulturní pustina, která by potřebovala kolonizátory nebo misionáře. Stačí jen navázat na velmi bohatou a v mnohém originální historii. Nakonec velmi časná výstavba naší radnice je toho dokladem.<br />
<br />
V našem městě byl například vždy pestrý společenský a spolkový život, jak se můžeme dočíst v Místopise…, který je ojedinělým a bezkonkurenčním fenoménem.<br />
<br />
Nedovedu si představit prostorové požadavky, které by nemohla poskytnout zrekonstruovaná a dostavěná radnice.<br />
<br />
Druhá půle 20. století po sobě zanechala mnoho trosek. Je na řečických občanech, aby tuto již téměř dokonanou demontáž Řečice jako města zarazili. Obávám se, že víc příležitostí už nebude.<br />
<br />
Na přiložených historických snímcích dnes již zmizelé Řečice je patrné jak velké a nenahraditelné ztráty jsme postupnými demolicemi utrpěli. Věřím, že ke stejnému názoru jako já dojdou i odpovědní představitelé obce, že momentálně žádné další bourání staveb už není možné.<br />
<br />
<a href="http://www.kardasova-recice.cz/www/mestorardasovarecice/fs/wrs-galerie/historie-na-pohlednicich/divci-skola.jpg"><img border="0" height="252" src="http://www.kardasova-recice.cz/www/mestorardasovarecice/fs/wrs-galerie/historie-na-pohlednicich/divci-skola.jpg" width="400" /></a><br />
<br />
<a href="http://www.kardasova-recice.cz/www/mestorardasovarecice/fs/namesti201108181503544992.jpg"><img border="0" height="265" src="http://www.kardasova-recice.cz/www/mestorardasovarecice/fs/namesti201108181503544992.jpg" width="400" /></a></div>
Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/14145917904555430531noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-388616680610941069.post-42173577915342679892013-01-31T18:23:00.000+01:002013-07-08T21:32:02.804+02:00Úvahy nad hotelem PrahaOtázka osudu budovy hotelu Praha není nepodstatná.<br />
Nejprve je třeba oddělit hodnotu komerční od hodnoty architektonické.<br />
Problematika hodnocení architektonických kvalit této stavby je však zjevně předčasná.<br />
Rozpaky nad uzavřenou předchozí tvůrčí etapou jsou však obvyklé a zákonité.<br />
<br />
Již dnes však lze konstatovat, že budova má význam přesahující jednotlivý dům a jeho demolicí by nepochybně došlo k poškození poměrně omezeného souboru kvalitních staveb z období socialismu.<br />
<br />
Nesdílím názor pana profesora Šváchy, že pokud se o budově nepsalo, nemá valnou cenu. O vile Tugendhat se u nás také nemluvilo a nepsalo, a to nejen po její výstavbě (a byla to doba svobodná), ale ani dlouho poté. A přesto je dnes vnímána jako vrcholná stavba své doby v celosvětovém měřítku.<br />
<br />
Dovolte mi malou vsuvku. V současnosti nemají stále historici architektury jasno například v názoru na klasicizmus a ten je starý 200 let.<br />
<br />
Ostatně celé 19. století nemáme stále dostatečně kvalitně zpracované.<br />
<br />
Ještě koncem 80. let neměli naši věhlasní a mezinárodně uznávaní odborníci žádný problém s přestavěním části tak významné budovy, jakým je Rudolfinum.<br />
<br />
Historie architektury, jako věda, vzala například na vědomí mimořádně kvalitní tuzemská díla generace Wagnerovy školy z počátku minulého století, Plečnikovy úpravy Pražského Hradu nevyjímaje, až někdy v 80. letech. Dnes je zná i díky šumnému Davidu Vávrovi téměř celý národ.<br />
<br />
<div>
Otázka práva na existenci tak výjimečné stavby své doby, jakým je hotel Praha, by měla znít jinak. Potřebujeme mít, jako kulturní země, dochovanou a všeobecně dostupnou celou vývojovou řadu dobové architektury včetně té z druhé poloviny 20. století? O Ještědu se zdá, už máme jasno, ale v otázce nepochybně unikátní budovy Federálního shromáždění si nejsme stále jisti a obchodní dům Máj (v pojetí autorů „02“) už by mnozí klidně nechali zbourat. Toto není hledání místa v pomyslném hodnotovém žebříčku, ale připomenutí toho, že zatím stále nejsme schopni potřebného nadhledu.<br />
<br />
Privatizace Hotelu Praha je otázkou kulturní politiky státu. Je potřeba chránit i takové stavby, na které se ještě nemůže vztahovat památková ochrana? Nebudou nám naši potomci zazlívat lehkost, s jakou jsme se jich zbavovali?<br />
<br />
Jsem přesvědčen, že nám jejich ztrátu v budoucnosti oprávněně vyčtou.<br />
<br />
Je zajisté nefér nakládat výhradně na bedra soukromého investora odpovědnosti za ochranu kulturního dědictví, když se ho stát nebo město zřekly. Otázka ovšem je, jaké byly záměry kupce již v okamžiku privatizace budovy, a to bez ohledu na to, co hodlá na zbořeništi postavit.<br />
<br />
Vzpomeňme si jen na opakované stížnosti realitních makléřů na nedostatek luxusních staveb u nás a zde se připravuje odstranění jedné z těch mál.<br />
<br />
V zemi, kde se jen obtížně hledají nadstandardní stavby, nejen z uvedeného období, je marnotratností se jich bezstarostně zbavovat. Není důležité, že se jedná o stavbu, do které většina z nás nebude mít možnost nikdy vstoupit.<br />
<br />
Není ani důležité, jestli se nám líbí. To ostatně není hlavní měřítko při hodnocení staveb, je jen jedním z mnoha.<br />
<br />
Navíc, u většiny staveb ve významné poloze se opakovaně setkáváme s argumentací, že stavba je dobrá, ale měla by stát na jiném místě. Namátkou vzpomeňte na diskusi kolem Tančícího domu, když nechci jmenovat Kaplického knihovnu.<br />
<br />
Měli bychom mít na paměti, že se především jedná o stavbu, ve své době výjimečnou a do jisté míry, vyvzdorovanou na tehdejší, z dnešního hlediska pochybné, reprezentaci státu.<br />
<br />
Nemyslím, že se jedná o produkt socialismu, ale o kvalitní budovu postavenou v té, pro stavebnictví obtížné, době.<br />
<br />
Za sebe mohu říci, že bych si přál, aby byla zachovaná, i když pro sebe ji za vrcholné architektonické dílo nepovažuji.<br />
<br />
Ať si to přejeme, nebo ne, vždy zůstává taková budova měřítkem pro další stavby. Každý architekt, stavebník nebo i politik se s tím musí při podobném záměru vyrovnat.<br />
<br />
Někomu před námi se totiž již podařilo svoji představu zrealizovat, a to v takovéto podobě. Snese vždy při takovém pohledu naše dílo srovnání?<br />
<br />
Na závěr bych rád poukázal na skutečnost, že město je složitý organismus, který se rozvíjí na základě koncepcí, které se v průběhu času navzájem negují, nebo alespoň zpochybňují.<br />
<br />
Hanspaulka je sice rezidenční čtvrť, ale zastavěná kvalitativně nevyrovnanou zástavbou, a která postrádá celou řadu funkcí město formující a k němu patřícím.<br />
<br />
Všimněme si také s jakou děsivou bezradností a rozpačitostí připravuje naše zdánlivě sebevědomá společnost, nejen architekti, dostavbu „Kulaťáku“ nebo zástavbu v prostoru poblíž Špejcharu a v okolí tunelu Blanka, abychom zůstali na půdě Prahy 6.<br />
<br />
Ostatně aktuální úlety, často prezentované jako architektura evropského formátu, můžeme vidět po celé Praze.<br />
<br />
Čili očekávat s nadějí, že stávající budova bude nahrazená mistrovským dílem, je poněkud pochybné.<br />
<br />
Pokud nelze demolici zabránit, je o tom potřeba alespoň diskutovat.<br />
<br />
<i>Článek byl napsán pro deník MF DNES</i></div>
Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/14145917904555430531noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-388616680610941069.post-64163564716693372002011-03-17T10:23:00.000+01:002013-07-08T21:31:04.805+02:00Obrana budovy Federálního shromáždění (otevřený dopis pražskému primátorovi)Vážený pane primátore,<br />
<br />
Obvykle se kampaní ani petičních akcí neúčastním, tentokrát se ale nemohu vyhnout reakci na Vaše prohlášení o možnosti zbourat budovu Federálního shromáždění.<br />
<div>
Z úst primátora, který se prohlašuje za zastánce moderní architektury, mi takové úvahy připadají skoro neuvěřitelné.</div>
<div>
<br /></div>
<div>
V Praze je jen málo budov, které byly v době svého vzniku tak aktuálně moderní, a zároveň o tuto modernost nepřišly ani v následujících desetiletích.</div>
<div>
<br /></div>
<div>
Budova Federálního shromáždění v Praze byla postavena navzdory tehdejšímu neblahému režimu a navzdory snahám jeho reprezentantů architektury. Pouze tehdejšímu prezidentu Svobodovi vděčíme za to, že výsledky architektonické soutěže byly respektovány - jeho poradci usilovali o jejich anulování a prosazení návrhu jiného architekta.</div>
<div>
<br /></div>
<div>
Váš demoliční návrh shodou okolností zaznívá právě v době výstavy o budově Federálního shromáždění, která konečně stavbu představuje v širších souvislostech evropského a světového vývoje architektury té doby.</div>
<div>
<br /></div>
<div>
Lze přitom bez potíží jmenovat stavby, které byly ve své době vnímány kriticky a přesto svůj význam prokázaly. </div>
<div>
<br /></div>
<div>
Kupříkladu budovy Guggenheimova muzea v New Yorku nebo Pompidouva centra v Paříži byly postaveny jen díky podpoře a odvaze politiků, navzdory protestům veřejnosti a mnohých odborníků.</div>
<div>
(První jmenovanou dokonce na základě účelově změněných stavebních předpisů, které návrh v mnoha směrech porušoval.)</div>
<div>
<br /></div>
<div>
Ano, je otázka, do jaké míry se jmenované budovy líbí široké veřejnosti. </div>
<div>
Nicméně taková otázka platí o mnoha význačných uměleckých dílech, která jsou pro svůj obor zásadní a určující, a které je tudíž lépe neničit.</div>
Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/14145917904555430531noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-388616680610941069.post-61358433097905616211998-08-18T22:08:00.000+02:002013-06-01T22:35:12.876+02:00AutenticitaNáš vztah k odkazu minulostí je stejně jako v mnoha dalších sférách značně problematický s mnoha předsudky a klišé.<br />
<br />
Sama institucionalizace památkové péče je dokladem nejistoty společnosti, která si se svým dědictvím neví rady.<br />
<br />
Pracovníci těchto institucí často nahrazují odbornost, vzdělanost a zkušenost romantickým přístupem nebo estetickými pseudokriterii a osobními pocity.<br />
<br />
Absence celospolečenského sebevědomí, obecně akceptovatelných ideálů, cílů a vizí odsouvá péči o nenahraditelné dědictví na okraj zájmu.<br />
<br />
V situaci krize vlastnických vztahů a po padesáti letech soustředěného pěstování přízemního materializmu se vytratila schopnost rozpoznat hodnotu hmotné kultury a nalézt odpovědný vztah k majetku.<br />
<br />
Nejasná představa o náplni a prezentaci vlastních koncepcí, jež lze srovnávat s historickými styly a jejich díly nás uvrhává do nejistot a bezradného tápání,<br />
<br />
Nedostatečné humanitní a filozofické vzdělání architektů a převažující diletantismus většiny stavebníků a investorů nás nutí nám nepochopitelná a nesrozumitelná sdělení minulosti nahrazovat siláckými gesty s malou vypovídací schopností a obvykle se škodlivými dopady na mnohé.<br />
<br />
Výsledkem toho je velmi neutěšený stav, kdy málokdo disponuje uceleným hodnotovým systémem a téměř nikdo není schopen nějaké hodnoty rozpoznat a s rozumem chránit. Z toho pochází jakási bezhlavá snaha ochrany čehokoli s vírou, že sami před sebou zachráníme alespoň něco. Nastolili jsme válečný stav kdy ztráty a zisky se budou sčítat až po bitvě a nikdo vlastně neví, kdo bojuje na které straně.<br />
<br />
Za této situace bych chtěl věřit, že například ustavení ideové rady pražského primátora pro památky nám může pomoci při hledání cesty a to i přes přetížení mnoha jejích členů funkcemi v řadě dalších orgánů.<br />
<br />
Ve světle těchto skutečností se mi jeví redakcí položené otázky směřující k technice provádění ochrany památek jako poněkud nepřípadné. Části veřejnosti totiž není vůbec jasné, zda existuje nějaká hodnota hodná ochrany a jiná část je přesvědčena, že nejsme hodni beztrestně odvalit kámen osazený rukou předkovou.<br />
<br />
Chtěli-li bych si pojem autentický nahradit slovem hodnověrný, vnesu si do již tak složité problematiky další komplikaci. V souladu s tím pak nemohu např. v Praze hájit každý činžák, byť, je vybaven řadou řemeslných detailů a dnes těžko nahraditelných prvků. V jiném místě nelze obětovat průměrnou budovu spořitelny, nebo historickou dlažbu z kočičích hlav, byť nepohodlnou, protože jejich ztrátou poškodím historickou kontinuitu vývoje této obce. Rovněž u jednotlivých budov je míra ochrany individuální.<br />
<br />
Z tohoto hlediska se mi nejeví jako hodnověrná například novodobá přestavba Darexu v Praze, kde byla ochrana nesmyslná, ale ani hradu Karlštejna z minulého století, kde autenticita byla v důsledku nedostatečné ochrany porušena, přestože obě stavby jsou svým způsobem malebné a jistě mají podporu konzervativně založené veřejnosti. Úkol nalézt model účinného rozhodovacího procesu, vedoucího k ochraně kulturního dědictví se dnes jeví jako téměř nadlidský a je zcela určitě tématem dlouhodobým. Snad by bylo jednou z cest vytváření poradních nezávislých komisí a rad na všech úrovních řízení státu po vzoru pražského primátora, jako předobraz na ně navazujících občanských iniciativ.<br />
Ochrana a její rozsah se musí dít z vůle veřejnosti, ta jediná má právo rozhodovat, jak se bude utvářet náš svět.<br />
<br />
Autenticita historického dědictví souvisí s touhou nebo nechutí začlenit minulost do své současnosti jako jeden z přirozených rozměrů života země, obce i jednotlivce. Památková ochrana je totiž velká výsada, která nesmí automaticky příslušet každé stavbě ze zákona. Toto právo je nutno si u každého případu a vždy znovu vybojovat. Velmi zjednodušeně řečeno je to boj o přežití jako každý jiný a jen nejlepší a „silné" stavby mají šanci. Nárokuje-li společnost ochranu kterékoli budovy je bezpodmínečně nutné tento zájem podložit ekonomickým příspěvkem a to bez ohledu na majetkové vztahy.<br />
Od památkové péče jako instituce, máme-li jí vůbec mít a je-li toho z principu schopná, bych očekával vypracování památkového záměru a začlenění do soustavně budovaného, konsensuálně přijatého, hodnotového systému.<br />
<br />
Přese všechny problémy si myslím, že více než chybějící legislativa nám komplikuje život absence ideálů a společných cílů.<br />
<br />
Abych však odpověděl na Vaše otázky: jako architekt si přeji, aby zůstalo několik málo staveb v původní autentické podobě, jako zdroj inspirace a měřítko naší současné tvorby. Jednalo by se o autorské stavby mimořádného významu, případně díla se silným ideovým nábojem. Jako občan si je zařazuji do širšího, soukroměji laděného kontextu.<br />
<br />
Z příkladů, které považuji za zdařilé, si dovoluji uvést dvě stavby.<br />
<br />
Za mimořádně šťastný historický moment považuji obnovení budovy Zítkova a Schulzova Rudolfina, provedené na přelomu let osmdesátých a devadesátých pod vlivem nově nabyté svobody národní i osobní.<br />
<br />
Příkladnou se jeví například i rekonstrukce Santiniho Karlovy koruny v Chlumci nad Cidlinou z padesátých let, tedy doby vzniku nového ústavu zřízeného na obnovu památek. Nechci zde jmenovat další stavby, jen připomenu, že kromě koncepce je nutné dochování nebo obnovení původních detailů, technologických postupů a materiálů.<br />
<br />
Na opačný pól bych zařadil jako téměř národní katastrofu a mimořádně zavrženíhodný, zbabělý a zpupný čin zabrání a přestavbu malostranských paláců pro parlament a to i po neblahých zkušenostech s přestavbou Rudolfina pro stejný účel po vzniku republiky a po téměř osmdesátiletém soutěžení o nový parlament na Letné.<br />
<br />
Za smutné považuji například pozměnění Carattiho fasády Černínského paláce Pavlem Janákem, za hloupé dnešní obarvení fasád Hradu.<br />
<br />
Existuje velmi mnoho špatných příkladů. Zkráceně se dá konstatovat, že většina rekonstrukcí zabije ducha stavby, setře vše neopakovatelné a většinu autentického.<br />
<br />
Za dnes těžko obhajitelný a realizovatelný, ale svobodný projev architekta považuji přestavbu kostela Sv. Tomáše na Malé straně od K. I. Dienzenhofera a především klášterního kostela v Kladrubech od J. B. Santiniho. Na těchto sebevědomých tvůrcích je patrný jev jakoby pokračovali na místě, kde jejich předchůdce skončil, jako by s ním vytvářeli společný tvůrčí tým.<br />
<br />
Tak vzniká podle mně autentická rekonstrukce. Naprostá většina staveb je podle mne živý organizmus, který má právo na vlastní život a vývoj, nikoli neživotná relikvie. Nutno podotknout, že poslední jmenovaní architekti měli za partnery stejně sebevědomé objednatele, kteří uměli zakázku zadat a vybavit ji obsahem.<br />
<br />
Věřme, že soustavnou kultivací prostředí a veřejnosti, iniciovanou přiměřeným příkladem se podaří, bez zbytečně velkých ztrát, uchovat alespoň to podstatné z minulosti.<br />
<br />
Dnešní ochrana mnohdy hraničí s hysterií a odpudivou řevnivostí „odborníků", která většinu lidí musí odradit od toho být alespoň na straně památkové péče, natož se do polemiky aktivně zapojit.<br />
<br />
Příspěvek byl uveřejněn v časopise ARCHITEKTAnonymoushttp://www.blogger.com/profile/14145917904555430531noreply@blogger.com0